Chapter 5

"Ale… já musím." Naléhala jsem. Věděla jsem, že se přes něj nedostanu. A také jsem věděla, že on mě bude dneska celý den hlídat. Jen se na mě usmál.

"Nemusíš, vůbec nic, Eleno."

Chtěla jsem alespoň něco vyzkoušet. Tak jsem k němu popošla. Zase mi na něj padly oči. Chytla jsem jeho ruku do těch mých a prosebně jsem se na něj podívala.

---

"Eleno? Teď si hraješ na Bonnie? Nejsi přece čarodějka, tak mě nemusíš držet za ruku." Bože co ho to napadlo. Nepustila jsem ho.

"Prosím!" Naléhala jsem. No, on si ale stále trval na svém. Byl tvrdohlavý.
"Je to pro tebe nebezpečné, si jen člověk. Chceš, aby tě Stef sežral?" Překroutila jsem očima.
"No, tak dneska nikam nejdeme." Chtěla jsem ho pustit, ale on mě ne.

"Damone? Pusť mě?" Řekla jsem.

"Na svobodu zajatkyně? Ne… Ale za Stefanem ano."

Vzplála ve mně jiskřička naděje. Myslela jsem si, že to myslí vážně.

"Fakt?." Podíval se na mě, že co to plácám.

"Ne!" Zasmál se. Já jsem zůstala skleslá. Umí si ze mě dělat dost velkou srandu.

"Bože Damone." Bouchla jsem ho. A odešla jsem nahoru.

Šel za mnou. Rovnou před nosem jsem mu zabouchla dveře. Proč teď nemám zámek na mém pokoji? Jasné, že ty dveře otevřel. Hodila jsem po něm polštář.

"Oh, ahoj Damone. Už si na odchodu? Tak čau." Řekla jsem rozčíleně. Podíval se na mě s takovým úsměvem, že nic vůči němu nezmůžu. Sedla jsem si na postel a založila ruce. Nevnímala jsem ho. Byla jsem zamyšlená nad tím, že musím vidět Stefana.

"Jdi pryč." Vyhnala jsem ho.

K mému překvapení poslechl. Zatím jsem přemýšlela, jak zdrhnout. Až mě to napadlo. Vylezla jsem oknem a nasedla jsem do Damonova auta. Když jsem zaparkovala u Stefanova domu, tak jsem uviděla Damona, jak za mnou běží. Běžela jsem ke vchodovým dveřím a rozbila na nich sklo, abych je otevřela.

U Stefana...
Katherine šla pravděpodobně na lov, neboť se vytratila ze Stefanova domu. Ten stále myslel na to jak utéct a jít za Elenou. To Katherine může za to, jak se Stefan naposledy choval k Eleně. Kath chce rozbít vztah mezi Stefanem a Elenou a zatím se jí to daří.

"Musím se odtud nějak dostat!" Prohlásil. Ale nemohl, byl svázaný. Najednou slyšel zařinčení skla na vchodových dveřích. Nějak tomu nevěnoval pozornost. Byla to Elena. Stefan jen slyšel, jak se někdo s někým hádá. Hned za Elenou se vydal Damon.

"Eleno, proč si utekla, řekl jsem ti, že je to nebezpečné." Ozvalo se zdola.

"Když už jsme tady oba dva, tak ho už najdeme ne?" Damon překroutil oči a pustili jsme se do hledání.

Elena prohledávala přízemí a volala na Stefana. I ten se jí snažil odpovědět, ale Elena nic neslyšela. Když byla Elena v kuchyni, zaslechla něčí kroky. Myslela si, že je to Damon.

"Přišla si na návštěvu?" Ozval se ženský hlas. Byla to Katherine.