image host

SHADOWHUNTERS

Osmnáctiletá Clary Fray v den svých narozenin zjistí, že není ta, za koho se celý život pokládala. Clary pochází z dlouhého rodokmene Shadowhunterů. Jde o hybridy lidí a andělů, kteří loví démony. Clary nyní žije ve zcela novém světě, mezi vílami, vlkodlaky, upíry a čaroději. Read More

THE 100

THE 100

Far far away, behind the word mountains, far from the countries Vokalia and Consonantia, there live the blind texts Read More

Slide # 3

Slide # 3

Far far away, behind the word mountains, far from the countries Vokalia and Consonantia, there live the blind texts Read More

Slide # 4

Slide # 4

Far far away, behind the word mountains, far from the countries Vokalia and Consonantia, there live the blind texts Read More

Slide # 5

Slide # 5

Far far away, behind the word mountains, far from the countries Vokalia and Consonantia, there live the blind texts Read More

Emma & Hook Animations ...


Dneska mám pro vás animace z Once Upon A Time a jedna z mých nejoblíbenějších scén :D










Stiles and his baseball bat


Dilan a jeho role Stilese je už legendární, takže dneska tu mám pro vás Stilese a jeho baseballku ...






Chapter 5


"Ale… já musím." Naléhala jsem. Věděla jsem, že se přes něj nedostanu. A také jsem věděla, že on mě bude dneska celý den hlídat. Jen se na mě usmál.

"Nemusíš, vůbec nic, Eleno."

Chtěla jsem alespoň něco vyzkoušet. Tak jsem k němu popošla. Zase mi na něj padly oči. Chytla jsem jeho ruku do těch mých a prosebně jsem se na něj podívala.

"Eleno? Teď si hraješ na Bonnie? Nejsi přece čarodějka, tak mě nemusíš držet za ruku." Bože co ho to napadlo. Nepustila jsem ho.

"Prosím!" Naléhala jsem. No, on si ale stále trval na svém. Byl tvrdohlavý.
"Je to pro tebe nebezpečné, si jen člověk. Chceš, aby tě Stef sežral?" Překroutila jsem očima.
"No, tak dneska nikam nejdeme." Chtěla jsem ho pustit, ale on mě ne.
"Damone? Pusť mě?" Řekla jsem.

"Na svobodu zajatkyně? Ne… Ale za Stefanem ano."

Vzplála ve mně jiskřička naděje. Myslela jsem si, že to myslí vážně.

"Fakt?." Podíval se na mě, že co to plácám.
"Ne!" Zasmál se. Já jsem zůstala skleslá. Umí si ze mě dělat dost velkou srandu.
"Bože Damone." Bouchla jsem ho. A odešla jsem nahoru.

Šel za mnou. Rovnou před nosem jsem mu zabouchla dveře. Proč teď nemám zámek na mém pokoji? Jasné, že ty dveře otevřel. Hodila jsem po něm polštář.

"Oh, ahoj Damone. Už si na odchodu? Tak čau." Řekla jsem rozčíleně. Podíval se na mě s takovým úsměvem, že nic vůči němu nezmůžu. Sedla jsem si na postel a založila ruce. Nevnímala jsem ho. Byla jsem zamyšlená nad tím, že musím vidět Stefana.
"Jdi pryč." Vyhnala jsem ho.

K mému překvapení poslechl. Zatím jsem přemýšlela, jak zdrhnout. Až mě to napadlo. Vylezla jsem oknem a nasedla jsem do Damonova auta. Když jsem zaparkovala u Stefanova domu, tak jsem uviděla Damona, jak za mnou běží. Běžela jsem ke vchodovým dveřím a rozbila na nich sklo, abych je otevřela.



U Stefana...
Katherine šla pravděpodobně na lov, neboť se vytratila ze Stefanova domu. Ten stále myslel na to jak utéct a jít za Elenou. To Katherine může za to, jak se Stefan naposledy choval k Eleně. Kath chce rozbít vztah mezi Stefanem a Elenou a zatím se jí to daří.

"Musím se odtud nějak dostat!" Prohlásil. Ale nemohl, byl svázaný. Najednou slyšel zařinčení skla na vchodových dveřích. Nějak tomu nevěnoval pozornost. Byla to Elena. Stefan jen slyšel, jak se někdo s někým hádá. Hned za Elenou se vydal Damon.

"Eleno, proč si utekla, řekl jsem ti, že je to nebezpečné." Ozvalo se zdola.

"Když už jsme tady oba dva, tak ho už najdeme ne?" Damon překroutil oči a pustili jsme se do hledání.

Elena prohledávala přízemí a volala na Stefana. I ten se jí snažil odpovědět, ale Elena nic neslyšela. Když byla Elena v kuchyni, zaslechla něčí kroky. Myslela si, že je to Damon.

"Přišla si na návštěvu?" Ozval se ženský hlas. Byla to Katherine.

Animation of Isaac Lahey


Daniela jsem si oblíbila v seriálu Teen Wolf, kde hrál postavu Isaaca, a na toho se můžete podívat právě teď ...











Chapter 4



Ve skutečnosti jsem se nezmohla ani na slovo. Zůstala jsem zaražená. Nevěděla jsem, co mu mám říct. Popravdě bych mu měla asi říct, co je ve skutečnosti pravda. Ale já jsem to nedokázala. Cítila jsem se, jako kdybych měla v krku knedlík, který se nedá spolknout. Co mu mám teď říct? Pravdu?

"Eleno, žiješ?" Zeptal se s menším náznakem úsměvu. Zhluboka jsem se nadechla.
"Fuu… jasné, že žiju." Chytil mě za ruku.
"Už mi to konečně povíš?" Zeptal se. Usmíval se na mě.
"Co?" Vyhrkla jsem se sebe jako nějaká blbka. Bože, vždyť vím, na co se mě to ptá. Proč mu to neřeknu.
"No vidím, že dneska nejsi zcela ve své kůži." Odcházel.
"Damone!" Zakřičela jsem na něj.

Už jsem měla v plánu se za ním rozběhnout, ale po tom pádu by se mi to nevyplatilo. Ale posadila jsem se. Jsem šikulka. Otočil se, a když spatřil, že se chci postavit, tak byl hned při mně.

"Neměla by…" Zamilovala jsem se do něj.
Jemu na mně záleží. Viděla jsem jaký je krásný. Nedokázala jsem se ovládnout a políbila jsem ho. Proto nestihl říct, co chtěl. Líbali jsme se.
"Myslím, že už víš, co k tobě cítím." Prohlásila jsem po tom úžasném polibku.
"Vím…" Zase mě políbil.

Milý deníčku, teď už to ví. Damon ví, co k němu skutečně cítím. Ale co Stefan? Měla bych na Damona zapomenout, ale Stefan je někde, ani nevím kde. Musím ho jít hledat. Půjdu za ním. Vytratím se, když se mnou Damon nebude. Ještě dneska to udělám.


Právě svítalo, bylo asi šest hodin ráno. Divila jsem se, že Damon spí. Asi se vytratím teď, a kdyby mě Damon spatřil, tak mu řeknu, že se jdu projít. No, na to by mi asi neskočil. Ale za pokus to stojí. Podívala jsem se ven oknem. Bylo tam auto.

"Super." Prohlásila jsem.

Otevřela jsem skříň. Vytáhla jsem nějaké hadry. Oblékla jsem se. Už mě nic nebolelo po včerejšku. Jsem v pohodě. Otevřela jsem dveře, podívala jsem se, jestli je vzduch čistý. Byl čistý. Nenápadně jsem vykročila. Šla jsem myšími kroky. Dostala jsem se až ke vchodovým dveřím. Velmi jsem si věřila. Musí mi to vyjít. No, jenže já nemehlo jsem zakopla o koberec, který byl rovně před dveřmi. Padla jsem na podlahu, ale hned jsem se zvedla. Slyšela jsem, jak Damon na poschodí otevřel dveře. Rozběhla jsem se ke vchodovým dveřím a snažila jsem se je otevřít.

"Bože!" Byly zamčené. Tak jsem rychle začala hledat klíč.
"Eleno…" Křičel na mě ze shora Damon a vedle toho jsem slyšela, jak schází ze schodů. Nereagovala jsem na něj.
"Bingo!" Našla jsem klíč, nacpala jsem ho do zámku a snažila jsem se otevřít.
"Proč… bože můj, proč to nejde otevřít." Mrmlala jsem si pod nos.
"Protože ty dveře držím." Prohlásil Damon. Opíral se o dveře. Vlasy měl rozcuchané a neměl tričko.
xxx
Hned mi na něj padl pohled. Trhla jsem sebou a šla jsem od něj dál.

"Kam ses chystala?" Zeptal se s úsměvem.
"No víš, Damone…" vysvětlovala jsem mu a posouvala jsem se co nejdál.
"No víš, Damone… vlastně, já sem… já… no, já jsem, vlastně jsem… chtěla jsem se jít projít." Konečně jsem se vykoktala.
"Haha… Eleno, vtipy ti jdou velmi dobře. Říkal jsem ti, že za Stefanem teď nemůžeš jít. Mohl by ti ublížit. Já jsem se dneska za ním chystal. A jak vidím i ty."

Jen jsem se zašklebila a chovala jsem se, jako kdyby se nic nestalo.

Teen Wolf

Vlčí mládě (TV seriál)


USA Teen Wolf

Komedie / Drama / Horor
USA, 2011, 62x40 min




Obsah: Mladý středoškolák Scott, byl náhodou pokousán vlkodlakem. Scott brzy zjišťuje, že na normální život teenagera může zapomenout. Aby toho nebylo málo, dříve poklidný život v malém městečku naruší další vlkodlaci. Na jejich příjezd však přichází rychlá reakce a do města se přistěhovává rodina lovců i s půvabnou dcerou. Jak se Scott zachová a co bude muset podstoupit, aby ochránil své přátele?




ZDROJ
csfd.cz / edna.cz / youtube.com

Chapter 3




Schoulila jsem se na gauči do klubíčka a přemýšlela jsem o Stefanovi. Je možné, že je s Katherine? Nebo to je jeho rozhodnutí? Kde vlastně byl?

"Eleno, máš ty vůbec nějaký život při Stefanovi? On si s tebou dělá, co chce. Sice to můžu dělat i já a ani o tom nebudeš vědět… "

Podívala jsem se na něj a náhle jsem ho přerušila.

"Hej, hej nemyslíš si, že už moc mluvíš?" na to jen převrátil oči.
"No nic Eleno, vidím, že s tebou není řeč… tak pa" Vybral se ke vchodovým dveřím.
"Vrátím se pozdě, nečekej mě."


Zvedla jsem obočí, ale dál jsem se tím nezabývala. Posadila jsem se.

"Tak co teď?"

Nahlas jsem prohlásila. Kam vlastně teď šel? No došlo mi. Buď, někam do baru nebo… nechci na to raději pomyslet. Vyšla jsem po velkých točitých schodech domu až na samý vrch. Zajímalo mě co je to vlastně za dům. Celkově mě zajímala historie rodiny Salvatoreových. A chtěla jsem se více dozvědět o Katherine. Nevím sice proč, ale nějak mě to k ní táhlo. Když jsem vyšla nahoru, spatřila jsem velkou knihovnu. Vzala jsem z ní jednu velkou červenou knihu a foukla jsem na ni, abych ji oprášila. Začala jsem si ji číst. Bylo tam něco o občanské válce a takové věci. Při čtení mám zvyk procházet se. Tak jsem se procházela. Začala jsem nahlas.

"Po roce 17…." Ani jsem to nedočetla. Vyřítila jsem se do zadu. Kniha mi vyletěla z rukou a já jsem se valila dolů po schodech. Nakonec jsem přistála na zemi a kniha mi padla hned vedle hlavy. Asi jsem omdlela. Probudila jsem se v posteli a vedle mě seděl Damon.

"Co, co se… au." Chtěla jsem si rukou chytit hlavu, ale strašně mě zabolela.
"Asi si spadla ze schodů." Prohlásil Damon. Měl nervózní hlas. Jako kdyby se o mě bál. U něj je to nezvyk, aby se o někoho bál.
"Damone?" Otočil se ke mně. Protože už neseděl vedle mě, ale díval se ven oknem. Byla už noc. Odhaduji jedenáct hodin.
"Hm?" Já jsem se snažila posadit. Posadila jsem se. Zvládla jsem to.
"Děkuju." Řekla jsem mu. Myslela jsem to upřímně.
"To nic Eleno. Já… já se jen snažím, aby se ti nic nestalo. No, aby se ti nic nestalo, než se dá Stefan dohromady. Bůhví kde je?!" Snažil se odbočit od témata.
"Damone? Já chci… chci ti říct, že to v tom deníku…" Přerušil mě.
"No vlastně i já jsem ti chtěl říct, že… že u mě je to tak jako u tebe." Vykulila jsem oči, ale naštěstí to neviděl.
"Eleno!" Najednou byl při mně a byl ke mně nakloněný.
"Eleno. Já…miluju tě. Miluju tě od prvního dne, co jsem tě uviděl."

Díval se mi stále do očí. Já jsem zůstala trochu zaražená. Co teď? Já, Stefan a Damon? Co dál? Nechtěla jsem si to přiznat, ale ve skutečnosti mám ráda oba dva.

"Já nevím. Nevím, co mám na to říct?!" Skutečně jsem nevěděla, co mám říct.
"Řekni mi, co cítíš? Eleno?" Naléhal.

New Layout ...


Tak po delší době je tu nový layout. Tentokrát jsem zvolila Holland Roden v tyrkysovo-fialové barvě, tak snad se líbí. Zase jsem tu dlouho nebyla, tak se to budu snažit naravit, uvidíme, jak to zvládnu. Mám teď ve škole zkouškové, tak nemám moc čas. Jinak dnes určitě přibude nová kapitola k povídce a nějaký ten článek ...