Pomalu jsem se otočila. Nejdřív jsem se lekla, ale pak jsem se snažila být klidná.
"Kde je Stefan?" Dostala jsem ze sebe. Užasla jsem. Jako kdybych se dívala do zrcadla.
"Nestačilo ti vaše poslední setkání? Chceš, aby tě zase chytil pod krkem. Věř mi, že ho to mohu donutit udělat."
Když to říkala, stále se ke mně přibližovala. Já jsem si ji prohlížela a snažila jsem se ustoupit. Viděla jsem, jak se jí mění oči. Už jsem věděla, že je se mnou konec.
"Stefana mi nevezmeš!" Vykřikla a náhle se po mně vrhla.
Nestihla se mi zakousnout do krku. Něco ji zadrženo. Damon ji chytil a držel ji, dokud za mnou nepřišel Stefan, kterého mezitím našel.
"Stefane!" Zvolala jsem. Hned mě objal. Damon se zatím na nás díval tak, jakože se nedívá, ale já jsem viděla, že se dívá. Katherine stále držel.
"Co ty potvoro?" Prohlásil. Nemohla se z jeho objetí vymámit.
"Damone…"
My se Stefanem jsme zatím jeli. Damon se zbaví Kath.
"... Víš, že tě pořád miluju. Přišla jsem, abychom začali znovu" Trochu se pousmála ve snaze, že ji Damon pustí. Ale ten ji stále pevně držel.
"Na to je trochu pozdě." Začal ji líbat. Nepřemohl se. V minulosti ji velmi miloval, ale zranila ho. Pak se zamiloval do Eleny, která vypadá přesně jako Katherine.
"Da… Damone, nezabíjej mě." Naléhala.
"Chci být s tebou." Podívala se na něj prosebnými očima.
"Chci být s tebou." Podívala se na něj prosebnými očima.
"Jenže já s tebou ne." Sršil hněvem.
"Katherine, unesla si mého bratra…"
"Já vím, chtěla jsem si získat tvou pozornost." Damon pokrčil rty a prohlásil.
"Fajn Katherine, pustím tě, ale varuji tě, už nikdy se nepřibližuj k Eleně a k mému bratrovi."
Pustil ji. Damon se rozběhl za Elenou a Stefanem. Katherine zmizela také.
O hodinu později…
"Konečně jsem vás našel." Prohlásil Damon, já jsem se na něj vyplašeně podívala, že jestli mu Kath nic neudělala. Byli jsme v domě, od kterého Damon neměl klíče, ale tvrdil, že je to jeho dům.
"Damone co si udělal s Katherine?" Zeptala jsem se v naději, že ji poslal od nás co nejdál.
"No vlastně, nevím, kam šla… No jak ses dneska měl Stefe?" Snažil se to zamluvit.
"Uvědomuješ si, jaké to je nebezpečné? Ne pro mě, ale pro Elenu. Dneska na ni Katherine zaútočila!" Stefan se tam rozčilovat. Damon si s toho nic nedělal.
"Uvědomuješ si… bla bla bla. Stefane, toto poslouchám celý svůj život. Neboj, nepřijde. A když ano, hodíme ji veverky, však máš dobré známosti v lese?! No ne?"
Po jeho monologu se otočil a odkráčel do "svého domu". Ale myslím, že není jeho.
"Neboj, když to neudělal Damon, tak to udělám já, hned jak ji uvidím." Řekl Stefan.
"Já… Stefane, nemusíš dělat nic kvůli mně. Jsem v pohodě." Šli jsme dovnitř.
Bála jsem se, ale nechtěla jsem to dát najevo. Hlavně jsem to nechtěla dát najevo Stefanovi. Vešla jsem dovnitř a šla jsem hned směrem do obývacího pokoje. Jasné, že Damon tam seděl a popíjel. Měl rozepnutou košili.
"Myslíš, že Katherine se nevrátí?" zeptala jsem se ho, hned na to přišel i Stefan.
"Já ti to neřeknu, Eleno. Varoval jsem ji. Pokud přijde, znamená to pro ni… asi smrt?" Prohlásil a já jsem se sebou při tom slově trhla. Stefan se na něj díval nenávistnými očima.
Milý deníčku. Teď jsem zmatená. Nevím, jestli se mám bát Katherine, nebo mám být šťastná, že jsme zachránili Stefana. Ale zároveň myslím i na Damona. Dneska když mě Katherine skoro zabila, věděla jsem, že jim na mně záleží. Damonovi a také Stefanovi. Mám smíšené pocity. Ale jsem ráda, že jsme nakonec vysvobodili Stefana. Budeme muset začít znovu v novém domě. Už je 22:20. Je to pro mě pozdě, na dnes se loučíme, uvidíme se zítra.
Zaklapla jsem deník a schovala jsem si ho. Zatím za mnou přišel Stefan. Měli jsme společný pokoj. Hned naproti Damonovi. Sedl si vedle mě.
"Strašně si mi chyběla, Eleno." prohlásil. V tom nás vyrušil Damon.
"A dneska se chci vyspat, ano? Nejsme v ZOO!" Prohlásil, já jsem se na něj znechuceně podívala a on zatím odešel.
Ještě předtím, než přišel Stefan a ještě předtím, než jsem napsala do deníku, co jsem měla, jsem zapálila svíčky po celé pokoji. Mám ráda světlo svíček. Je to super. Stefan mě mezitím co mluvil, začal líbat. Ani jsem nevnímala, co říká. Líbal mě stále víc a víc. Nakonec jsem se v noci probudila a Stefan spal. Vzpomněla jsem si, co jsme všechno dělali. Měla jsem žízeň, tak jsem se zvedla, že si půjdu nabrat vodu do kuchyně, která je na patře. Vyšla jsem potichu ven. Otočila jsem se k Damonovým pootevřeným dveřím. Zaujalo mě to, no jen tak ze zvědavosti, no, prostě jsem chtěla Damona vidět. Vkročila jsem do jeho pokoje. Spal. Spal? Damon je doma, v noci ? A ještě k tomu i spí? Jak dobře. Byl krásný. Paprsky měsíce na něj dopadaly a od nich se mu odrážela jeho super kůže. Ach bože. Byl ke mně otočený zády. Najednou jsem uviděla, že se otáčí. Rychle jsem se dala k zemi, ale nepodařilo se mi to. Když jsem se skláněla k zemi, bouchla jsem rukou o noční stolek a to pěkně hlasitě zařinčelo.
0 komentářů:
Okomentovat